PROPLACHTILI A PROPÁDLOVALI DUNAJ AŽ DO MOŘE - Jirka Závodný a Káťa Huplíková

Nejsem kutil, ale mám zvláštní potřebu jednou za čas postavit něco, na čem mi bude záviset život.

sobota 7.3.2020 v 15h sál Peklo kina Vesmír

Proto jsem postavil tuto plachetnicokánoi. Ta první, kterou jsem postavil, se potopila, protože byla příliš nízká.Z čehož jsem došel k závěru, že jsem lepší dobrodruh než stavitel lodí, a proto jsem si předsevzal, že užžádnou loď stavět nebudu. Jenže… pak jsem se se svou přítelkyní Káťou rozhodl plout po Dunaji a začal jsem stavět novou, mnohem lepší plachetnicokánoi z borovicovo-gabonové překližky.

NEKONEČNÁ MORAVA

Vyplouváme z Dubu nad Moravou a vychutnáváme si dvacet kilometrů dynamické řeky bez splavů, v nádherné přírodě a s čistou radostí, že naše dílo pluje. Romantické okamžiky jako z dobrodružných knih. Devětkrát musíme loď přenášet přes jezy, což je skutečná zkouška našeho vztahu. Rozebrat plachetnicokánoi, přenést přes často náročný terén a zase složit, je práce na tři hodiny. Navíc ani vítr není na naší straně. Občas vane slabý proměnlivý protivítr, který je jako jediný úplně k ničemu a jen nás brzdí. Přesto se jej pokoušíme využít a stáváme se tak asi jedinými lidmi na světě, kteří křižovali proti větru na deset metrů široké Moravě.

Na plavbu Baťovým kanálem a meandry přírodní památky. Osypané břehy se k nám přidává i má skvělá sestra zvaná Guli. Má tu čest jachtit s námi poprvé v historii našich plaveb na silnější zadní vítr,který bohužel vydrží jen pár minut. Jediný příznivý vítr za dva týdnyna Moravě. Meandry jsou krásné, jen vzácní ptáci, které jsme viděli na Moravě téměř všude, tady nějak chybí – asi proto jsou tak vzácní.