HORY ČERNÉ HORY S KUDRNOU
HORY ČERNÉ HORY S KUDRNOU - Martina Kizová
Černá Hora. Co se vám vybaví, když slyšíte ta dvě slova? Jste-li vášnivým lyžařem, bude to nejspíš SkiResort Černá Hora nad Janskými lázněmi se svou novou kabinkovou lanovkou zvanou Černohorský Express. Pokud si místo broušení sněhem zasypaných svahů raději lehnete doma na gauč a relaxujete v rytmu nejprofláklejších hitů posledních dvaceti let, vybaví se vám asi rádio Černá Hora. Mnozí si jistě jako první představí orosený půllitr černohorského piva a nejstarší moravský pivovar s malebnou hospůdkou kousíček od Jestřebí. Pokud se vám však zrychlí tep, začnete pobíhat po bytě a horečnatě cpát spacák do batohu s vidinou kopců a řek a údolí a strání a dálek a té zvláštní, těžko postihnutelné, a přesto tak intenzivní balkánské atmosféry, je tento článek určen právě vám.
Černá Hora se odtrhla od Srbska roku 2006, což z ní činí druhý nejmladší stát v Evropě. (Mladší je pouze Kosovo, které vyhlásilo nezávislost taktéž na Srbsku o dva roky později. O tomto kroku se stále vedou spory, nicméně 90 zemí včetně České Republiky nezávislost Kosova uznala.) Černá Hora je malá balkánská zemička, s rozlohou necelých čtrnácti tisíc čtverečných kilometrů je šestkrát menší než sousední Srbsko.
Nenechme se ale zmást rozlohou – tento státeček nabízí svým návštěvníkům snad úplně vše, od odpočinku na krásných plážích přes toulky malebnými městečky, turistiku a cyklistiku až po náročnou vysokohorskou turistiku a horolezectví. Je to dáno neuvěřitelnou členitostí země. Černá Hora, jak už ostatně sám název napovídá, je velmi hornatá – téměř celé její území náleží k Dinárské horské soustavě. Jediná nížina, která stojí za zmínku, leží jižně od hlavního města Podgorica na severním břehu Skadarského jezera. Také pobřeží má k Bibione hodně daleko. Vytváří neuvěřitelné množství nádherných zátok, zálivů, ostrůvků a poloostrůvků a vrcholem toho všeho je pohádkový Kotorský záliv, nad kterým se svou majestátní výškou 1.750 metrů dohlíží pohoří Lovčen, národní park přezdívaný Černohorský Olymp.
Koho zajímají opravdové hory, ten jednoduše nemůže vynechat pohoří Durmitor na severu země. Horal odkojený Alpami a Dolomity možná při prvním pohledu do mapy posmutní; vždyť národní park Durmitor má pouhých 390 kilometrů čtverečných. Opět však platí, že se nesmíme nechat zmást rozlohou – rozeklaný vrchol nejvyšší hory Durmitoru Bobotov Kuk (2.523 m.n.m.) jako by chtěl dokázat, že nejde o nějaké kopečky, že jsou před vámi skutečné hory se vším všudy, a navíc zrádné tím, že tu často celé dny nepotkáte živou duši. Návštěvnost je tady ve srovnání třeba s Triglavem opravdu minimální. Ani na místní obyvatele moc často nenarazíte; v horách najdete jen několik malých vesniček. Z nich musím vyzdvihnout horskou osadu Trsa v západní části hor směrem na Plužine, kterou tvoří dva domy, jedna hospůdka s vynikajícím jehněčím na grilu a několik chatek, kde můžete přespat za příjemných 5 Euro na osobu.
Pomyslnou branou Durmitoru a jediným městečkem, které bychom mohli nazvat střediskem či turistickým centrem, je Žabljak, ležící v nadmořské výšce 1.450 m.n.m. Hledáte-li adrenalin v podobě horolezectví, raftingu, lyžování nebo snowboardingu, je moudré zvolit Žabljak za svou základnu. Městečko s téměř dvěma tisíci obyvateli je na české turisty zvyklé a některé pensiony, hotely a restaurace mají dokonce ceníky a jídelní lístky v češtině.
1 . – 2. Přejezd z Brna přes Slovensko, Maďarsko a Srbsko až hranicím s Albánií do městečka Plav (Plavské jezero - ledovcový původ). * Proklieté hory.*3. Z městečka Murino k Visitorskému jezeru ( s přírodním plovoucím ostrovem uprostřed) – Smetný vrch (hřeben VISITOR) – Plav b* 4. Pohoří KOMOVI (vápencový původ) – Kom Vasojeviči (pro zdatnější Kom Kučki 2487) * 5. Z Plavu na sedlo Čakor.- přejezd do NP Durmitor (vápencové pohoří, od roku 1980 v Seznamu světového přírodního dědictví UNESCO) - Žabljak6. Lanovkou do sedla pod Savin Kuk (2313) – údolím Lokvice - Černé jezero - Žabljak * 7. Ze sedla „Sedlo“ - Bobotov Kuk ( 2523) * 8. Místo původně zamýšlené túry na vrchol Veliki Medjed (2287) z důvodu nepříznivé předpovědi počasí – Vyhlídka na kaňon řeky Tary – zpět do Žabljaku.- přejezd do Bosny a Hercegoviny, kde další den podnikáme sjezd na raftech na Taře a Drině- krátká návštěva Sarajeva * 10. návrat do Brna