Nový Zéland bez růžových brýlí - petr ješko

O tom, jak se bydlí, pracuje a cestuje na Novém Zélandu. Ještě před několika staletími tyto ostrovy obývali kanibalové, dnes už Maorové lidi nejí. I tak vás ale na ostrovech nakousnou "písečné mouchy", možná Vám někdo vykrade auto, možná nenafotíte fotky svých snů kvůli urputnému dešti ani nevyděláte balík. Určitě ale potkáte zajímavé lidi, navážete přátelství, utužíte svaly a možná se naučíte německy. My jsme během 14 měsíců v této zemi zažili ještě mnohem víc a tak se pokusím mluvit i o tom, proč jsem během pobytu sundal růžové brýle.

Petr Ješko pochází z Ostravska. Od mládí má rád motorky, vysokohorskou turistiku a později propadl ještě vodáctví. Po střední škole se přesunul do Brna, kde na VUT vystudoval elektrotechniku. Během studia se shodou náhod dostal na léto na Aljašku skrze program Work and Travel. Za dva roky si dal masakrální léto v rybárně znovu. Po ukončení studia chvíli pracoval a další rok odjel se svou přítelkyní do Kanady, kde žili, pracovali a procestovali západní pobřeží USA a Kanady. Několik měsíců po návratu se oba vydali na další cestu, tentokrát na Nový Zéland. Během 14 měsíců na kiwáckých ostrovech potkali nové přátele z řad krajanů i místních lidí, zažili krvežíznivé mušky, zemětřesení, boj o mizernou práci, boj s kiwáckou logikou a systémem, počasím a hlavně se sebou samými. Dnes Petr žije v Brně a protože přišel na to, že cestování dává člověku nadhled a vnitřní klid, musí a chce ještě cestovat hodně.